DopřejPane, abychvboji,kterýjde životem, měl odvahuudeřita riskovat , a mám-livyhrát, dej, aby tobylo podle zákona,apřitommávíraačestse udržely vysoko. A mám-liprohrát, dej, abychdovedl státucesty a pozdravit se ctívítěze, až půjde kolem..(modlitba Vikingů -oběžník oddílu z 01/1945)
Jižtéměř 98 let uplynulo od prvopočátků atletiky na Táborsku. Uveďme myšlenkudlouholetého trenéra a funkcionáře M. Růžičky k 85. výročí atletiky: “Jakáby to byla vynikající společnost, kdyby se všichni mohli sejít, ti, co pomáhaliv začátku až po současnou generaci funkcionářů, trenérů, rozhodčích, všichniti, kteří bojovali na atletických oválech a sektorech s různou výkonností, ažpo olympioniky a špičkové čs. a české závodníky a závodnice. Štafetu lásky kesportu, nadšení, zájmu a nezměrného úsilí...”
Celégenerace těchto lidí vytvářely po celou 90 letou historii dobrou tradicitáborské atletiky. Díky pečlivým materiálům pana Jana Levého, a v posledníchletech zpracovávaným zprávám o činnosti oddílu, se podařilo sestavit vcelkusouborný obraz o vývoji atletiky v Táboře. Možná, že ne všichni, kteří sezasloužili, dostali v publikaci místo. Možná, že se na některé i pozapomnělo,pak se těmto všem omlouváme. Ne vždy byly materiály úplné a mnoho pamětníků jiždnes není mezi námi.
Podmínkypro pěstování atletiky v Táboře nebyly zvlášť příznivé. Začínalo se na hřištipro kopanou “U Sloupu”, které stávalo v místě dnešních kasáren. Později, kdy sestaly atletické disciplíny součástí sokolské výchovy, byl sokolský stadiónupraven i pro atletiku. Během světové války trénovali atleti na pronajatémpozemku v Sezimově Ústí za řekou, jen na některé závody byl stadión propůjčen.
Poválce došlo k úplné přestavbě stávajícího stadiónu do podoby jaká je vsoučasnosti, a to díky iniciativě atletické party kolem ing. Jana Pána,iniciátora celé akce, dalších tělovýchovných pracovníků, občanů Tábora aarmády. Nový stadión byl dán do provozu v roce 1957 u příležitosti dojezducyklistického Závodu míru spolu s mezinárodními atletickými závody. Běhemvýstavby atleti trénovali a závodili na hřišti “Na Svépomoci”, kde bylovybudováno doskočiště a běhalo se na dráze - fotbalovém hřišti. Dráhuvyznačovaly praporky.Roky ubíhalyatáborští atleti trénovali narekonstruovaném stadionu přes čtyřicet let. Dlouhodobě hráli prim v krajia v neposlední řaděiv republice.
Krátcepřed rokem 1990 došlo na Stadiónu Míru k vybavení doskočiště pro výšku a tyč. Vroce 1990 byly vybudovány sektory pro technické disciplínys umělým povrchem a později přibyl takévodní příkop pro steeple. Na odlehčovacím hřišti v Kvapilově ulici vzniklybetonové kruhy pro disk a kladivo. Původně vybudovaná nářaďovna a šatny bylypřemístěny do přistavěné části v zadní části stadiónu, kde byla také posilovna.V roce 1994 byla odvodněna rovinka, která se časempři deštích stále více zaplavovala a byla tak nezpůsobilá jak protrénink, tak zejména pro závody
Vsoučasné době stav dráhy i jednotlivých sektorů velice rychle chátrá aneodpovídá současným potřebám atletiky. Technický stav stadiónu však jižvyžaduje celkovou rekonstrukci, o kterou společně usilují všechnyzainteresované strany (oddíl, město, ČAS a armáda ČR). Atletický svaz a městoje připraveno investovat přes deset milionů korun do nového umělého povrchudráhy, sektorů i dalšího vybavení. Investoři očekávají od armády, že poskytnetakto rekonstruovaný stadión na 30 let zdarma pro potřeby města, tj. oddílu TJVS Tábor a zejména školám v regionu. Nutno poznamenat, že tehdejšípředstavitelé města bezplatně předali stadion do užívání armády v roce1976, která potom zajišťovala další údržbu a rekonstrukce.
Kvůlineregulérnímu stavu stadiónu vedení oddílu nemůže pořádat v atletické sezóně2002 žádné atletické soutěže v Táboře. Přes všechny snahy představitelů města aoddílu (Ing.Pán, Bor, Nousek), kteří jednají o přestavbě na umělý povrch sedosud sen atletů nepodařilo uskutečnit.
Vnásledujícím přehledu jsou podchyceny stěžejní body rozvoje atletiky v Táboře.
Historieatletiky v Táboře sahá na počátek 20 století, kdy byl založen v roce 1904atletický klub Táborita. Téhož roku je založen i klub atletů Bořivoj. V těchtooddílech se pěstovaly nejentradičnídisciplíny, jaké známe dnes, ale i zcela jiné sporty. Střelba, přetahovánílanem, jízda na velocipédu, šerm, vzpírání břemen, to všechno byly disciplíny,které navazovaly na tradice Tyršovy tělovýchovy. Současně se vznikem republikyvzniká klub SK Tábor. Závodníci závodili na hřišti U Sloupu. K významnýmčlenůmtehdejšího družstva patřilirekordman a mistr České republiky J. Knotek a František Douda, kterývytvořil mnoho čs. rekordů a na OH v Los Angeles obsadil 3. místo v hodudiskem. V roce 1932 se stal Douda světovým rekordmanem ve vrhu koulí výkonem16,20 m .
Vroce 1930 zakládá prof.František Voborský (tyčkař) čistě atletický oddíl. Tatopobočka jihočeského vysokoškolského sportu se stala základem pro dalšíatletické dění v Táboře a od data založenítohoto oddílu se počítá i historie našeho klubu. Ve třicátých letechproběhla řada závodů, ve kterých měla řadasportovců z Tábora značný úspěch. Jmenujme přede všemiJana Levého, oštěpaře, který ještěv devadesátých letech aktivně pomáhal přiorganizaci závodů a působil jako kvalitní rozhodčí. V roce 1939 je ustanovenklub SK Slávie Tábor pod vedením doktora Růžka. V tomto oddíle se sešlivynikající atleti, kteří se stali přeborníky okresu i kraje a později dosáhlina absolutní špičku české atletiky.Výškař a koulař Josef Stoklasa, Jiří Zenáhlík (tyčkař), běžci MilošTrůbl a Jan Pán.
V poválečném období se do obnovené TJ DSK Tábor začleňuje i atletickýoddíl. Do padesátých let se opětovně umisťují Honza Pán (první Jihočech, kterýzaběhl 800m poddvě minuty ) a MilošTrůbl ve sprintu na stupních vítězů MČSR.
Padesátáléta byla významnázaložením Sportovní školy dorostu. U zrodu stáli František Jouza, prof.Voborský, prof. Boček, T. Vošta a J. Pán. Zde vyrostli špičkoví atleti Klicman,Henár, Hrzán (později známý herec), Potměšil (později šéf čs. lyžařů), JaroslavFolkman mistr sportu, reprezentant ve vrhu koulí (s dosud nepřekonaným krajskýmrekordem 18,20 m), Přemysl Adam, Jiří Blažek. Formovala se úspěšná běžeckáparta kolem Míli Růžičky, který přenesl nadšení do atletického kolektivu iv dalších desetiletích. Prosazovaly se i ženy, např. přebornice republikyv přespolním běhu Marie Dvořáková nebo sprinterky Procházková, Adamová aZemanová - držitelka čs. rekordu na 60m a diskařka Holasová.
V roce 1956 vznikla Dukla Táborpod vedením Miloslava Vyčichla a Ferko Jouzy s řadou vynikajících atletů. Znich jmenujme alespoň Viliama Nedeljaka, čs. reprezentanta na 400 m (47,8 sec),a Zdeňka Melichárka, pozdějšího šéftrenéra čs. skokanů. V roce 1957 bylautvořena lehkoatletická základna při tehdejší TJ Tatran Tábor. Z původníhonázvu DSK Tábor startovali táborští atleti dále v dresech Slovanu, Tatranuaž po nynější TJ Vodní stavby Tábor. Ne všechny doklady se z té doby sepodařilo zajistit. Od roku 1950 se běhá každý podzim v areálu Pintovkapopulární lesní běh.
Začátek letšedesátých je spojen s nástupem dalších nových a kvalitních závodníků azávodnic. Jiřina Borešová (překážky, pětiboj), Václav Doucha (koule), Pištěk(dálka), Alena Housová (disk), dvojčata - výškařky Jiřina a Božena Krchovy (Jiřina byla pátá na juniorském mistrovství Evropy),sestry Hrubé (střední tratě), atd… Především dívčí družstvapatřila mezi nejlepší v republice. Svědčí o tom řada medailí zMČR,první místa v celorepublikovésoutěži všestrannosti, účastvreprezentaci a na mezinárodních závodech.V té době se zrodil dodnes největší jihočeskýatletický mítink Velká cena Tábora.Předsedové oddílu byly táborské osobnosti - MUDr. Jiří Boreš a po mnoho desítekletje ing. Jan Pán
Sedmdesátá léta jsou důležitým mezníkem v rozvoji atletiky vkategoriích žactva. Začala spolupráce s 1. ZDŠ v Táboře, kde vznikla vroce 1974 sportovní třída. U zrodu stálivynikající sportovci a učitelé Gustav Šíp, Miloslav Růžička, Alena Bémová (zasvobodna Housová) dále Ing. Jan Pán a Roman Bém.. Výrazně se do historie STzapsala Alena Bémová, která působila jako trenérka sportovních tříd přes 20let. Za tuto dobu pomohla vychovat díky profesionálnímu přístupu k práci celouřadu vynikajících atletů. Pomáhalo jí mnoho dalších pedagogů Míla Růžička,František Boreš, Reina Švarcová, Ondra Kolář, Marcel Šťastný, Lea Trčková -Doudová, David Bor a Igor Svoboda. Školu ředitelovali František Šlajs a AntonínSouček. Žáci sportovních tříd vyhráli 5 krát celostátní Pohár rozhlasu,každoročně vyhrávali okresní a většinou i krajskou Olympiádu základních škol,získali několik desítek medailí z republikových přeborů jednotlivců.V roce 1987 předávaližákynímST olympijští vítězové manželéZátopkovi, Ludvík Daněk, Milena Hübnerová a světová rekordmanka JarmilaKratochvílová Janeckého pohár, jako nejlepšímu družstvu v republice.Sportovní třídy se na1.ZŠ dochovaly dodnes a výsledkyz poslední sezóny (vedoucím trenérem sestal absolvent ST Milan Černý), naznačují, že bychom se mohli dočkat vespolupráci s dalšími mladými trenéry opět dobrých výsledků. Vnásledujících letech vévodily co do počtu medailí, ale ivýkony a takénominací do reprezentace pětibojařka a zejménapřekážkářka Dana Wildová (trenér Pán),koulařkaZdena Drsová - Vaverová(trenérka Bémová), . Tyto závodnice během svého působení v oddíle získaly řadumedailovýchumístěních na mistrovstvíČSR i ČSSR.
V těch dobách měl oddíl jižpřes 150 členů. Muži závodiliz počátku za Spartak Sezimovo Ústí později již za VS. Ženyvíce než 17 let velmi úspěšně reprezentovalyoddíl v první národní lize a to až do začátku devadesátých let(pod vedením ing.Pána a R. Béma).V roce 1987 se dokonce atletky zúčastnily kvalifikace v Košicích opostup do extraligy. Nutno připomenou velmi dobrou spolupráci s dalšímioddíly jako např. TJ Nová Včelnice, Spartak Sezimovo Ústí, Slavoj Pacov,Spartak Soběslav ,Jiskra Bechyně, Slovan Jindřichův Hradec, SKP ČeskéBudějovice, Sokol České Budějovice a další.
Vroce 1979 došlo k zřízení tréninkového střediska mládeže (TSM) pod vedenímIng. Dvořáka. Zodpovědnost za přípravu talentované mládeže měli trenéři Bém aPán.Od roku 1981 byl v čele TSMprofesionální trenér Jiří Nousek,kterýtrénoval i současnoureprezentantku na 400 a 800m Helenu Fuchsovou -Dziurovou , dále Pavla Holomka,Libora Fábera, Karla Koláře, Janu Fáberovou, Michaelu Milcovou,Dášu Jechovou, Radku Vaňkovou, MartinuPencovou a další. Přebornické tituly na republikových přeborechzískával Pavel Holomekjako dlouholetý suverén na 100m.V roce 1990 bylo TSM celostátně zrušenojako neperspektivní , zato v jiných státech se začala tato střediska zakládat.
V poslednímdesetiletí 20. století prošel oddíl složitým vývojem, který byl spojen is generační výměnou některých dlouholetých trenérů. Na trenérské místo dosportovních tříd nastupuje Lea Trčková - Doudová, do soukromého sektoru odcházíM. Růžička, kterého střídají Marcel Šťastný a Ondřej Kolář. Odchází i dalšítrenéři R. Švarcová, J. Nousek, F. Boreš.
Nejvýraznější postavou devadesátých let co do počtu medailí a vrcholnýchvýkonů byla sprinterka a dálkařka Eva Jirmusová - Borová ( trenér Bém)Již v šestnácti letech Evareprezentovala i ve čtyřutkání žen protiSkotsku, Portugalsku a Maďarsku a byla nominována do štafety na Evropský pohárdo Španělska : Jako první Jihočeška překonala v dálce šestimetrovouhranici.
Stálicí na atletickýchoválech byla a dosud je reprezentantka Helena Dziurová - Fuchsová na 400 a800m, absolventka ST .
Do podvědomí se dostali za poslední čtvrt století až do dnesi další medailisté republikových přeborů. Jejich výčet je převeliký. Řadaz nich dodnes pomáhají buď na stadionu, nebo při organizačním choduoddílu, nebo taky sponzorsky. Díky atleticenašli společnou cestu životem jako manželéi Roman aAlena Bémovi (roz. Housová), Milan a Zdeňka Černí (roz.Heřmanová), Marek a Ilona Volfovi(roz. Markvartová) a David a Eva Borovi (roz. Jirmusová)Nechronologicky se na republikovýchmedailích podíleli:- manželé Bémovi (Roman ve výšcejako první Jihočech přes dva metry, Alena v odznakuzdatnosti), vrhačky Romana Podušková, Zdeňka Dvořáková, překážkářky IrenaHnojnová, Jitka Novotná (čs.rek žákyň), Romana Bémová,Víťa Šourek (čs.rek.žactva),Radek Hrubý, Jiří Svoboda, vícebojaři VáclavŠvarc , Jiří Nousek, Tomáš Purman (současný jihočeský rekordman ve skoku otyči),vícebojařky, které seprosazovaly i v jednotlivých disciplínáchIvanaRoháčková,Jana Řeřichová,Petra Kuralová,IrenaHnojnová,Anna Bartůšková, IlonaMarkvartová, Michaela Milcová, dálkařky Radka Vaňková, Dáša Jechová, JanaFáberová, tyčkařka Bára Táborská. Početná byla skupina výškařů: Miloš Benda(čs. rek. ml. žactva), Tomáš Bém, František Běloch, Tomáš Michálek, TomášKukla, Bohuna Peterková, Kamila Marcinková, Pavla Krajcová , Iva Straková (180cm), Blanka Povolná. Z běžecké plejády medailistů to byli sestry Eva aHana Hrubé, Lenka Tučková, Jana Vejvodová,Barbora Lysá, Pavlína Fekiačová, David Bor, Martin Donát. Nejvýraznější současnou mužskou atletickouosobností je bývalý štrekař, vícebojař, výškař až nakonec přední českýtrojskokan Jirka Smetana.
Řada atletů dosahovala výborných finálových umístěn OndraKolář, Karel Kovář, Ondra Vlach, Jirka Podlaha,Václav Rychlý, Václav Ebert, Aleš Tošenovský, Luboš Bartáček, CtiborCabadaj, Zbyněk Šourek, Lukᚊtrincl,Pavel Horák, Libor Junek, Karel Švec (vyrovnal čs. rekord v hodu míčkem), LeaTrčková, Zdeňka Heřmanová, Dana Votýpková, Jitka Veselá, Irena Hrubá, PetraZvolánková, Eva Krejsováa řada dalšíchzávodníků a závodnic.
Oddíl přechází od pana MUDr. Kopeckého, který dlouhá létazajišťoval sportovní prohlídky, k panu MUDr. Budilovi, jenž je oddílovýmlékařem dodnes.
V roce 1995 se zřídilo CTM (centrum talentované mládeže), které vedlaAlena Bémová,pozdějiRoman Bém a následně profesionální trenérDavid Bor. Trenérovi Borovi a jeho ženě Evě se podařilo opětovně nadchnoutkolektiv mladých atletů, tak že jejich svěřenci mají nejen výborné výkony, aledokážou pomáhat tam, kde je to v současných podmínkách v atletice třeba.
S odchodem nejlepšíchzávodníků do Prahy a v neposlední řadě i vinou zranění řady talentůa změnou společenských hodnot jesoučasnáúroveň atletiky nižší. Velmipotěšitelné je aleže řada atletekmaminek přivádí své ratolesti na stadion, rovněž vzniká nová nadšená generacemladých trenérů a tělocvikářů.
V poslední atletické sezóně 2001 postoupily ženy pod vedením R. Bémaopět do 1. ligy. Muži byli 2. ve 2. lize. Ženy utvořily pod vedením AlenyBémové družstvo VS Tábor B, které již počtvrté vyhrálo krajský přebor. Daří sehlavně v kategoriích dorostu a juniorů. V jednotlivcích dorostenka BlankaPovolnáreprezentovala ve skoku vysokémve Francii a proti Maďarsku, kde se reprezentačně prosadili i Martin Drtina na-400m překážek,Radek.Hrubý na 110m př.Výrazně zaujala bývalá gymnastka Barbora Táborská ve skoku o tyči, kdy jakoprvní žena v kraji překonala 300 cm hranici (v roce 2001 již 350 cm).
K současným oporám oddílu v lize patříPovolná, Podušková, Müllerová-Dvořáková,Šteflová, Veronika Volfová, Nováková, Smetana, Junek, Vít,Cabadaj, Bartoš, Purman, Jedlička, Donát adalší. Velkého úspěchu dosahuje i družstvo juniorů (vede jej D. Bor), kterépostupuje vždy do celorepublikového finále.
Během posledních dvou let došlo k řadě změn ve vedení oddílu. Dlouholetýhospodář oddílu JUDr. J. Žalda ukončil spolupráci s oddílem. Na jeho místonastoupil nový hospodář atrenér PetrNývlt. Statistikem oddílu a trenérem mládeže je Libor Junek. Další trenéřipřipravující pravidelně atlety jsou: David Bor (šéftrenér SCM), Roman Bém,Milan Černý (šéftrenér sportovních tříd), Eva Borová, Libor Junek, Petr Nývlt,Dan Kabeš, Petra Kukačková, Tomáš Purman. Výrazně pomáhají i trenéři jinýchoddílů -Jirka Hřebík v tyči aJirka Kadlec ve vrzích. S rehabilitací pomáhá odpovědný správce stadionuJaroslav Svoboda a bolístka utišuje zlatýma ručičkama MUDr. Světlana Jelšíková.Často se všichni ubezpečují, jak je to zdravíčko nejdůležitější.
Snaha všech funkcionářů oddíluvyústila na podzim roku 2001 ve schválení stanovatletického oddílu TJ VS Tábor. Poslední rok nasvědčuje, že chododdílu, který byl poslední roky v útlumu díky minimální finanční podpoře, sepomalu obrací k lepšímu. Vděčíme za to nejen sponzorům, kteří podporujíatletiku, ale taky všem kteří obětavě pracují pro oddíl. Více než 70 letexistence oddílu přineslo celou řadu dobrých počinů, jejichž blahodárnépůsobení můžeme spatřit i dnes. Připomeňme si jen řadu závodů, které pravidelněoddíl organizuje. Není to jen Běh Pintovkou, atletické soutěže družstev nebo VCTábora, Memoriál ing. Zbyňka Šourka ve skoku vysokém, ale také Olympiádazákladních škol nebo Běh Táborem - tedy závody pro širokou veřejnost, kde mohouzkusit všichni, jak se dělá královna všech sportů - atletika.Přibyla řada medailí a ještě větší řadatalentů a nadšenců. Bohužel, ubylo i několik těch, kteří atletice obětovalimnoho let nezištné práce. Atletický život plyne dál a zaznamenává tyto okamžikyradosti, ale někdy i smutku.
Za nedlouho oslavíme sto let atletiky na táborském okrese. Je to jižvelmi dlouhá doba a dá se jistě hovořitbez nadsázky o dobré tradici táborské atletiky. Vytvořily ji celégenerace atletů, funkcionářů, trenérů, rozhodčích. A především jim patří dík.Jsme rádi, že tuto štafetu společné práce a nadšení můžeme přenášet dál.
Prosinec 2001
