O nás

Zde si můžete přečíst text z brožůry, která byla vydána u příležitosti 70.výročí založení našeho atletického oddílu. Můžete se tak seznámit s počátky atletiky v Táboře až po současnost, resp. po rok 2001. Tento text byl sepsán dlouholetým předsedou našeho oddílu Ing. Janem Pánem.

Dopřej Pane, abych v boji, který jde životem, měl odvahu udeřit a riskovat , a mám-li vyhrát, dej, aby to bylo podle zákona, a při tom má víra a čest se udržely vysoko. A mám-li prohrát, dej, abych dovedl stát u cesty a pozdravit se ctí vítěze, až půjde kolem... (modlitba Vikingů - oběžník oddílu z 01/1945)

Již téměř 98 let uplynulo od prvopočátků atletiky na Táborsku. Uveďme myšlenku dlouholetého trenéra a funkcionáře M. Růžičky k 85. výročí atletiky: “Jaká by to byla vynikající společnost, kdyby se všichni mohli sejít, ti, co pomáhali v začátku až po současnou generaci funkcionářů, trenérů, rozhodčích, všichni ti, kteří bojovali na atletických oválech a sektorech s různou výkonností, až po olympioniky a špičkové čs. a české závodníky a závodnice. Štafetu lásky ke sportu, nadšení, zájmu a nezměrného úsilí...”

Celé generace těchto lidí vytvářely po celou 90 letou historii dobrou tradici táborské atletiky. Díky pečlivým materiálům pana Jana Levého, a v posledních letech zpracovávaným zprávám o činnosti oddílu, se podařilo sestavit vcelku souborný obraz o vývoji atletiky v Táboře. Možná, že ne všichni, kteří se zasloužili, dostali v publikaci místo. Možná, že se na některé i pozapomnělo, pak se těmto všem omlouváme. Ne vždy byly materiály úplné a mnoho pamětníků již dnes není mezi námi.

Podmínky pro pěstování atletiky v Táboře nebyly zvlášť příznivé. Začínalo se na hřišti pro kopanou “U Sloupu”, které stávalo v místě dnešních kasáren. Později, kdy se staly atletické disciplíny součástí sokolské výchovy, byl sokolský stadión upraven i pro atletiku. Během světové války trénovali atleti na pronajatém pozemku v Sezimově Ústí za řekou, jen na některé závody byl stadión propůjčen.

Po válce došlo k úplné přestavbě stávajícího stadiónu do podoby jaká je v současnosti, a to díky iniciativě atletické party kolem ing. Jana Pána, iniciátora celé akce, dalších tělovýchovných pracovníků, občanů Tábora a armády. Nový stadión byl dán do provozu v roce 1957 u příležitosti dojezdu cyklistického Závodu míru spolu s mezinárodními atletickými závody. Během výstavby atleti trénovali a závodili na hřišti “Na Svépomoci”, kde bylo vybudováno doskočiště a běhalo se na dráze - fotbalovém hřišti. Dráhu vyznačovaly praporky. Roky ubíhaly a táborští atleti trénovali na rekonstruovaném stadionu přes čtyřicet let. Dlouhodobě hráli prim v kraji a v neposlední řadě i v republice.

Krátce před rokem 1990 došlo na Stadiónu Míru k vybavení doskočiště pro výšku a tyč. V roce 1990 byly vybudovány sektory pro technické disciplíny s umělým povrchem a později přibyl také vodní příkop pro steeple. Na odlehčovacím hřišti v Kvapilově ulici vznikly betonové kruhy pro disk a kladivo. Původně vybudovaná nářaďovna a šatny byly přemístěny do přistavěné části v zadní části stadiónu, kde byla také posilovna. V roce 1994 byla odvodněna rovinka, která se časem při deštích stále více zaplavovala a byla tak nezpůsobilá jak pro trénink, tak zejména pro závody

V současné době stav dráhy i jednotlivých sektorů velice rychle chátrá a neodpovídá současným potřebám atletiky. Technický stav stadiónu však již vyžaduje celkovou rekonstrukci, o kterou společně usilují všechny zainteresované strany (oddíl, město, ČAS a armáda ČR). Atletický svaz a město je připraveno investovat přes deset milionů korun do nového umělého povrchu dráhy, sektorů i dalšího vybavení. Investoři očekávají od armády, že poskytne takto rekonstruovaný stadión na 30 let zdarma pro potřeby města, tj. oddílu TJ VS Tábor a zejména školám v regionu. Nutno poznamenat, že tehdejší představitelé města bezplatně předali stadion do užívání armády v roce 1976, která potom zajišťovala další údržbu a rekonstrukce.

Kvůli neregulérnímu stavu stadiónu vedení oddílu nemůže pořádat v atletické sezóně 2002 žádné atletické soutěže v Táboře. Přes všechny snahy představitelů města a oddílu (Ing.Pán, Bor, Nousek), kteří jednají o přestavbě na umělý povrch se dosud sen atletů nepodařilo uskutečnit.

V následujícím přehledu jsou podchyceny stěžejní body rozvoje atletiky v Táboře.

Historie atletiky v Táboře sahá na počátek 20 století, kdy byl založen v roce 1904 atletický klub Táborita. Téhož roku je založen i klub atletů Bořivoj. V těchto oddílech se pěstovaly nejen tradiční disciplíny, jaké známe dnes, ale i zcela jiné sporty. Střelba, přetahování lanem, jízda na velocipédu, šerm, vzpírání břemen, to všechno byly disciplíny, které navazovaly na tradice Tyršovy tělovýchovy. Současně se vznikem republiky vzniká klub SK Tábor. Závodníci závodili na hřišti U Sloupu. K významným členům tehdejšího družstva patřili rekordman a mistr České republiky J. Knotek a František Douda, který vytvořil mnoho čs. rekordů a na OH v Los Angeles obsadil 3. místo v hodu diskem. V roce 1932 se stal Douda světovým rekordmanem ve vrhu koulí výkonem 16,20 m .

V roce 1930 zakládá prof.František Voborský (tyčkař) čistě atletický oddíl. Tato pobočka jihočeského vysokoškolského sportu se stala základem pro další atletické dění v Táboře a od data založení tohoto oddílu se počítá i historie našeho klubu. Ve třicátých letech proběhla řada závodů, ve kterých měla řada sportovců z Tábora značný úspěch. Jmenujme přede všemi Jana Levého, oštěpaře, který ještě v devadesátých letech aktivně pomáhal při organizaci závodů a působil jako kvalitní rozhodčí. V roce 1939 je ustanoven klub SK Slávie Tábor pod vedením doktora Růžka. V tomto oddíle se sešli vynikající atleti, kteří se stali přeborníky okresu i kraje a později dosáhli na absolutní špičku české atletiky. Výškař a koulař Josef Stoklasa, Jiří Zenáhlík (tyčkař), běžci Miloš Trůbl a Jan Pán.

V poválečném období se do obnovené TJ DSK Tábor začleňuje i atletický oddíl. Do padesátých let se opětovně umisťují Honza Pán (první Jihočech, který zaběhl 800m pod dvě minuty ) a Miloš Trůbl ve sprintu na stupních vítězů MČSR.

Padesátá léta byla významná založením Sportovní školy dorostu. U zrodu stáli František Jouza, prof. Voborský, prof. Boček, T. Vošta a J. Pán. Zde vyrostli špičkoví atleti Klicman, Henár, Hrzán (později známý herec), Potměšil (později šéf čs. lyžařů), Jaroslav Folkman mistr sportu, reprezentant ve vrhu koulí (s dosud nepřekonaným krajským rekordem 18,20 m), Přemysl Adam, Jiří Blažek. Formovala se úspěšná běžecká parta kolem Míli Růžičky, který přenesl nadšení do atletického kolektivu i v dalších desetiletích. Prosazovaly se i ženy, např. přebornice republiky v přespolním běhu Marie Dvořáková nebo sprinterky Procházková, Adamová a Zemanová - držitelka čs. rekordu na 60m a diskařka Holasová.

V roce 1956 vznikla Dukla Tábor pod vedením Miloslava Vyčichla a Ferko Jouzy s řadou vynikajících atletů. Z nich jmenujme alespoň Viliama Nedeljaka, čs. reprezentanta na 400 m (47,8 sec), a Zdeňka Melichárka, pozdějšího šéftrenéra čs. skokanů. V roce 1957 byla utvořena lehkoatletická základna při tehdejší TJ Tatran Tábor. Z původního názvu DSK Tábor startovali táborští atleti dále v dresech Slovanu, Tatranu až po nynější TJ Vodní stavby Tábor. Ne všechny doklady se z té doby se podařilo zajistit. Od roku 1950 se běhá každý podzim v areálu Pintovka populární lesní běh.

Začátek let šedesátých je spojen s nástupem dalších nových a kvalitních závodníků a závodnic. Jiřina Borešová (překážky, pětiboj), Václav Doucha (koule), Pištěk (dálka), Alena Housová (disk), dvojčata - výškařky Jiřina a Božena Krchovy ( Jiřina byla pátá na juniorském mistrovství Evropy), sestry Hrubé (střední tratě), atd… Především dívčí družstva patřila mezi nejlepší v republice. Svědčí o tom řada medailí z MČR, první místa v celorepublikové soutěži všestrannosti, účast v reprezentaci a na mezinárodních závodech. V té době se zrodil dodnes největší jihočeský atletický mítink Velká cena Tábora. Předsedové oddílu byly táborské osobnosti - MUDr. Jiří Boreš a po mnoho desítek let je ing. Jan Pán

Sedmdesátá léta jsou důležitým mezníkem v rozvoji atletiky v kategoriích žactva. Začala spolupráce s 1. ZDŠ v Táboře, kde vznikla v roce 1974 sportovní třída. U zrodu stáli vynikající sportovci a učitelé Gustav Šíp, Miloslav Růžička, Alena Bémová (za svobodna Housová) dále Ing. Jan Pán a Roman Bém.. Výrazně se do historie ST zapsala Alena Bémová, která působila jako trenérka sportovních tříd přes 20 let. Za tuto dobu pomohla vychovat díky profesionálnímu přístupu k práci celou řadu vynikajících atletů. Pomáhalo jí mnoho dalších pedagogů Míla Růžička, František Boreš, Reina Švarcová, Ondra Kolář, Marcel Šťastný, Lea Trčková - Doudová, David Bor a Igor Svoboda. Školu ředitelovali František Šlajs a Antonín Souček. Žáci sportovních tříd vyhráli 5 krát celostátní Pohár rozhlasu, každoročně vyhrávali okresní a většinou i krajskou Olympiádu základních škol, získali několik desítek medailí z republikových přeborů jednotlivců. V roce 1987 předávali žákyním ST olympijští vítězové manželé Zátopkovi, Ludvík Daněk, Milena Hübnerová a světová rekordmanka Jarmila Kratochvílová Janeckého pohár, jako nejlepšímu družstvu v republice. Sportovní třídy se na 1.ZŠ dochovaly dodnes a výsledky z poslední sezóny (vedoucím trenérem se stal absolvent ST Milan Černý), naznačují, že bychom se mohli dočkat ve spolupráci s dalšími mladými trenéry opět dobrých výsledků. V následujících letech vévodily co do počtu medailí, ale i výkony a také nominací do reprezentace pětibojařka a zejména překážkářka Dana Wildová (trenér Pán), koulařka Zdena Drsová - Vaverová (trenérka Bémová), . Tyto závodnice během svého působení v oddíle získaly řadu medailových umístěních na mistrovství ČSR i ČSSR.

V těch dobách měl oddíl již přes 150 členů. Muži závodili z počátku za Spartak Sezimovo Ústí později již za VS. Ženy více než 17 let velmi úspěšně reprezentovaly oddíl v první národní lize a to až do začátku devadesátých let (pod vedením ing.Pána a R. Béma). V roce 1987 se dokonce atletky zúčastnily kvalifikace v Košicích o postup do extraligy. Nutno připomenou velmi dobrou spolupráci s dalšími oddíly jako např. TJ Nová Včelnice, Spartak Sezimovo Ústí, Slavoj Pacov, Spartak Soběslav ,Jiskra Bechyně, Slovan Jindřichův Hradec, SKP České Budějovice, Sokol České Budějovice a další.

V roce 1979 došlo k zřízení tréninkového střediska mládeže (TSM) pod vedením Ing. Dvořáka. Zodpovědnost za přípravu talentované mládeže měli trenéři Bém a Pán. Od roku 1981 byl v čele TSM profesionální trenér Jiří Nousek, který trénoval i současnou reprezentantku na 400 a 800m Helenu Fuchsovou -Dziurovou , dále Pavla Holomka, Libora Fábera, Karla Koláře, Janu Fáberovou, Michaelu Milcovou, Dášu Jechovou, Radku Vaňkovou, Martinu Pencovou a další. Přebornické tituly na republikových přeborech získával Pavel Holomek jako dlouholetý suverén na 100m. V roce 1990 bylo TSM celostátně zrušeno jako neperspektivní , zato v jiných státech se začala tato střediska zakládat.

V posledním desetiletí 20. století prošel oddíl složitým vývojem, který byl spojen i s generační výměnou některých dlouholetých trenérů. Na trenérské místo do sportovních tříd nastupuje Lea Trčková - Doudová, do soukromého sektoru odchází M. Růžička, kterého střídají Marcel Šťastný a Ondřej Kolář. Odchází i další trenéři R. Švarcová, J. Nousek, F. Boreš.

Nejvýraznější postavou devadesátých let co do počtu medailí a vrcholných výkonů byla sprinterka a dálkařka Eva Jirmusová - Borová ( trenér Bém) Již v šestnácti letech Eva reprezentovala i ve čtyřutkání žen proti Skotsku, Portugalsku a Maďarsku a byla nominována do štafety na Evropský pohár do Španělska : Jako první Jihočeška překonala v dálce šestimetrovou hranici.

Stálicí na atletických oválech byla a dosud je reprezentantka Helena Dziurová - Fuchsová na 400 a 800m, absolventka ST .

Do podvědomí se dostali za poslední čtvrt století až do dnes i další medailisté republikových přeborů. Jejich výčet je převeliký. Řada z nich dodnes pomáhají buď na stadionu, nebo při organizačním chodu oddílu, nebo taky sponzorsky. Díky atletice našli společnou cestu životem jako manželé i Roman a Alena Bémovi ( roz. Housová), Milan a Zdeňka Černí (roz.Heřmanová), Marek a Ilona Volfovi (roz. Markvartová) a David a Eva Borovi (roz. Jirmusová) Nechronologicky se na republikových medailích podíleli:- manželé Bémovi (Roman ve výšce jako první Jihočech přes dva metry, Alena v odznaku zdatnosti), vrhačky Romana Podušková, Zdeňka Dvořáková, překážkářky Irena Hnojnová, Jitka Novotná (čs.rek žákyň), Romana Bémová, Víťa Šourek (čs.rek.žactva), Radek Hrubý, Jiří Svoboda, vícebojaři Václav Švarc , Jiří Nousek, Tomáš Purman (současný jihočeský rekordman ve skoku o tyči), vícebojařky, které se prosazovaly i v jednotlivých disciplínách Ivana Roháčková, Jana Řeřichová, Petra Kuralová, Irena Hnojnová, Anna Bartůšková, Ilona Markvartová, Michaela Milcová, dálkařky Radka Vaňková, Dáša Jechová, Jana Fáberová, tyčkařka Bára Táborská. Početná byla skupina výškařů: Miloš Benda (čs. rek. ml. žactva), Tomáš Bém, František Běloch, Tomáš Michálek, Tomáš Kukla, Bohuna Peterková, Kamila Marcinková, Pavla Krajcová , Iva Straková (180 cm), Blanka Povolná. Z běžecké plejády medailistů to byli sestry Eva a Hana Hrubé, Lenka Tučková, Jana Vejvodová, Barbora Lysá, Pavlína Fekiačová, David Bor, Martin Donát . Nejvýraznější současnou mužskou atletickou osobností je bývalý štrekař, vícebojař, výškař až nakonec přední český trojskokan Jirka Smetana.

Řada atletů dosahovala výborných finálových umístěn Ondra Kolář, Karel Kovář, Ondra Vlach, Jirka Podlaha, Václav Rychlý, Václav Ebert, Aleš Tošenovský, Luboš Bartáček, Ctibor Cabadaj, Zbyněk Šourek, Lukáš Štrincl, Pavel Horák, Libor Junek, Karel Švec (vyrovnal čs. rekord v hodu míčkem), Lea Trčková, Zdeňka Heřmanová, Dana Votýpková, Jitka Veselá, Irena Hrubá, Petra Zvolánková, Eva Krejsová a řada dalších závodníků a závodnic.

Oddíl přechází od pana MUDr. Kopeckého, který dlouhá léta zajišťoval sportovní prohlídky, k panu MUDr. Budilovi, jenž je oddílovým lékařem dodnes.

V roce 1995 se zřídilo CTM (centrum talentované mládeže), které vedla Alena Bémová, později Roman Bém a následně profesionální trenér David Bor. Trenérovi Borovi a jeho ženě Evě se podařilo opětovně nadchnout kolektiv mladých atletů, tak že jejich svěřenci mají nejen výborné výkony, ale dokážou pomáhat tam, kde je to v současných podmínkách v atletice třeba.

S odchodem nejlepších závodníků do Prahy a v neposlední řadě i vinou zranění řady talentů a změnou společenských hodnot je současná úroveň atletiky nižší. Velmi potěšitelné je ale že řada atletek maminek přivádí své ratolesti na stadion, rovněž vzniká nová nadšená generace mladých trenérů a tělocvikářů.

V poslední atletické sezóně 2001 postoupily ženy pod vedením R. Béma opět do 1. ligy. Muži byli 2. ve 2. lize. Ženy utvořily pod vedením Aleny Bémové družstvo VS Tábor B, které již počtvrté vyhrálo krajský přebor. Daří se hlavně v kategoriích dorostu a juniorů. V jednotlivcích dorostenka Blanka Povolná reprezentovala ve skoku vysokém ve Francii a proti Maďarsku, kde se reprezentačně prosadili i Martin Drtina na- 400m překážek, Radek.Hrubý na 110m př. Výrazně zaujala bývalá gymnastka Barbora Táborská ve skoku o tyči, kdy jako první žena v kraji překonala 300 cm hranici (v roce 2001 již 350 cm).

K současným oporám oddílu v lize patří Povolná, Podušková, Müllerová-Dvořáková, Šteflová, Veronika Volfová, Nováková, Smetana, Junek, Vít, Cabadaj, Bartoš, Purman, Jedlička, Donát a další. Velkého úspěchu dosahuje i družstvo juniorů (vede jej D. Bor), které postupuje vždy do celorepublikového finále.

Během posledních dvou let došlo k řadě změn ve vedení oddílu. Dlouholetý hospodář oddílu JUDr. J. Žalda ukončil spolupráci s oddílem. Na jeho místo nastoupil nový hospodář a trenér Petr Nývlt. Statistikem oddílu a trenérem mládeže je Libor Junek. Další trenéři připravující pravidelně atlety jsou: David Bor (šéftrenér SCM), Roman Bém, Milan Černý (šéftrenér sportovních tříd), Eva Borová, Libor Junek, Petr Nývlt, Dan Kabeš, Petra Kukačková, Tomáš Purman. Výrazně pomáhají i trenéři jiných oddílů -Jirka Hřebík v tyči a Jirka Kadlec ve vrzích. S rehabilitací pomáhá odpovědný správce stadionu Jaroslav Svoboda a bolístka utišuje zlatýma ručičkama MUDr. Světlana Jelšíková. Často se všichni ubezpečují, jak je to zdravíčko nejdůležitější.

Snaha všech funkcionářů oddílu vyústila na podzim roku 2001 ve schválení stanov atletického oddílu TJ VS Tábor. Poslední rok nasvědčuje, že chod oddílu, který byl poslední roky v útlumu díky minimální finanční podpoře, se pomalu obrací k lepšímu. Vděčíme za to nejen sponzorům, kteří podporují atletiku, ale taky všem kteří obětavě pracují pro oddíl. Více než 70 let existence oddílu přineslo celou řadu dobrých počinů, jejichž blahodárné působení můžeme spatřit i dnes. Připomeňme si jen řadu závodů, které pravidelně oddíl organizuje. Není to jen Běh Pintovkou, atletické soutěže družstev nebo VC Tábora, Memoriál ing. Zbyňka Šourka ve skoku vysokém, ale také Olympiáda základních škol nebo Běh Táborem - tedy závody pro širokou veřejnost, kde mohou zkusit všichni, jak se dělá královna všech sportů - atletika. Přibyla řada medailí a ještě větší řada talentů a nadšenců. Bohužel, ubylo i několik těch, kteří atletice obětovali mnoho let nezištné práce. Atletický život plyne dál a zaznamenává tyto okamžiky radosti, ale někdy i smutku.

Za nedlouho oslavíme sto let atletiky na táborském okrese. Je to již velmi dlouhá doba a dá se jistě hovořit bez nadsázky o dobré tradici táborské atletiky. Vytvořily ji celé generace atletů, funkcionářů, trenérů, rozhodčích. A především jim patří dík. Jsme rádi, že tuto štafetu společné práce a nadšení můžeme přenášet dál.

Copyright © 2016 Atletika Tábor