Stalo se

Co se stalo, co se děje a co se chystá...

František Douda – atlet a (nejen) první český světový rekordman

Narodil se 23. 10.1908 jako jeden z pěti dětí zemědělce v usedlosti Lhota Samoty, místní části Plané nad Lužnicí. Od roku 1919 chodil na reálku v Táboře, o atletiku se začal zajímat v době olympiády v Paříži (1924) – a když ve Vilímkově „Studentském kalendáři" našel popis atletického nářadí, vyrobil si z kmínku smrčku oštěp a trénoval sám na zahradě u samoty. Četl sportovní zprávy o vrhačských rekordech, zajímal se o další vrhačskou disciplínu - udělal si disk z plochého kamene, pak zdokonalený z dubového dřeva a když pro bolest v lokti nemohl pilně házet oštěpem, začal se zajímat i o vrh koulí. K treninku měl zpočátku pětikilové závaží a kulatý kámen.


První sportovní úspěchy 
Na jaře 1926 zkusil v Táboře ( na tehdejším hřišti „U sloupu" , dnes „Písecká křižovatka“) poprvé hod normálním oštěpem a všechny překvapil délkou hodu (47 m) - překonal tehdejší dorostenecký rekord. Byl vzápětí nominován do městského mužstva Tábora a po přemlouvání za týden nastoupil k meziměstskému atletickému utkání Tábor - Nymburk. Skončil jako druhý v oštěpu i v disku. Po tomto závodě začal trénovat systematicky a na čs. středoškolských závodech (České Budějovice 1927) vyhrál pět disciplin: oštěp, disk, kouli, dálku a výšku. Výkony "venkovského“ atleta zaujaly vedení SK Slavia Praha a Douda od nich dostal domů regulérní vrhačskou kouli a zároveň přihlášku do klubu. V červnu 1927, druhý den po své maturitě, odjel do Prahy na své první mistrovství mužů v lehké atletice. 
 V Praze se Doudovi začalo dařit - byl nominován na IX.Letní olympijské hry 1928 v Amsterodamu, kde nastoupil v kouli a v disku. Neprošel až do finále, ale hry byly pro dvacetiletého Jihočecha sportovní maturitou. Dále závodil, často vyhrával i v zahraničí a v říjnu 1931 v Brně Pisárkách v utkání ČSR-Rakousko vyrovnal výkonem 16,04 m světový rekord Němce Hirschfelda z roku 1928. Stal se prvním (spolu)držitelem světového rekordu v historii čs. atletiky mužů. Navíc ještě v disku utvořil nový čs.rekord 45,90 m. V Los Angeles 1932 

V roce 1932 se Doudovi obnovilo staré zranění v zádech, přesto odjel na X. LOH do Los Angeles. Zde na tréninku tři dny před startem se mu podařil vrh 16.30 cm (tj. o 26 cm lepší světového rekordu), který z něho rázem udělal favorita celé soutěže. V USA se Douda těšil největší pozornosti ze všech členů evropské výpravy. Tisk - New-York Herald - o něm napsal při příjezdu: „Ze všech atletů, kteří včera přešli přístavní můstek, nejvýraznějším typem je Douda, který přijel s českou výpravou. Je nádherným vzorem fyzické dokonalosti. Vypadá jako hlavní hrozba Americe ve vrhu koulí a v hodu diskem." Ve vlastní soutěži při druhém pokusu se „ozvalo“ zranění a výkon z prvého vrhu již nezlepšil, získal bronzovou medaili za 3. místo výkonem 15.61m. Vyhrál Američan Sexton (16.00 m), druhý byl Američan Rothert (15.67 m). V hodu diskem skončil Douda na 15. místě.

Jihočech světovým rekordmanem
Doma v létě 1932 v hodu diskem utvořil nový čs. rekord (46.30 m) a v kouli 24.září 1932 utvořil v Praze při utkání proti polským atletům nový světový rekord - 16.20 metrů - když překonal stávající rekord Sextona o 4 cm. Tento Doudův světový rekord pak překonal v březnu 1934 Američan Torrance výkonem 16,30 m a v Československu Doudu překonal až za 19 let - v roce 1951 Jiří Skobla (atlet Dukly Praha). Na prvním Mistrovství Evropy v atletice (italský Turín 1934) vybojoval Douda jedinou medaili pro ČSR, bronzovou za 3. místo ve vrhu koulí výkonem 15,18 m (první Estonec Wiiding a druhý Fin Kunti měli shodně o pouhý l cm víc-15,19 m). Na XI. LOH v Berlíně 1936 Douda také startoval, ale (po taktické chybě před závodem ze strany našeho vedení) unavený obsadil 7. místo výkonem 15,28 m.
 Ing.František Douda, všestranný sportovec, trojnásobný účastník OH a medailista, první čs. světový rekordman v atletice, úředník na poštovním úřadě v Praze, absolvent Fakulty elektrotechniky ČVUT Praze a pracovník Ministerstva spojů, osmnáctinásobný mistr ČSR ve vrhu koulí a hodu diskem se rozloučil se sportovní závodní činností svým posledním závodem v roce 1941 a potom se dlouhá léta věnoval výchově mladých vrhačských adeptů v pražském klubu Slavie. Zemřel 15. ledna 1990 v Praze-Dejvicích.


připravil Rudolf KUKAČKA