Neuvěřitelné zdravotní trable má za sebou překážkář Petr Svoboda. Kvůli bolavé achilovce málem přišel o nohu, proto byl nucen předčasně ukončit svoji kariéru. Jenže díky nesmírné vůli a chuti se loni dokázal vrátit na atletický ovál a startoval na mistrovství Evropy v Curychu. V letošní sezoně měl problémy s kolenem, pak se ozvaly průdušky a nakonec namožená třísla.

Vás asi zdravotní problémy nebo zranění přitahují. Kdy jste se naposledy cítil fit a nic vás nebolelo?

Je pravdou, že zranění si mě vyhledává docela často. Naposledny si pamatuji, že v roce 2011 jsem byl zdravý a to se samozřejmě projevilo na výkonech. Celá sezona pak byla úspěšná. 

Původně nebyl váš start v Táboře jistý. Co nakonec rozhodlo, že vás příznivci atletiky uvidí u Jordánu?

Závod v Táboře je pro mě pokaždé velice emotivní. Zaběhl jsem tu český rekord a po mém vleklém zranění jsem se tu i vrátil k velké atletice splněným limitem na mistrovství Evropy v Curychu. Ale je tu spousta dalších důvodů, proč tu rád běhám. Vyhovuje mi zdejší velmi rychlá dráha a a proto bych letos chtěl pokořit čas pod 13,4 vteřiny.

Troufáte si překonat rekord stadionu, který jste vytvořil na mistrovství republiky v roce 2008? 

Rád bych atakoval výkon 13,27 vteřiny. Ale zatím se dostávam do formy. Proto se nechám překvapit, jaký čas ještě letos můžu zaběhnout. Buď v Táboře, nebo na mistrovství světa v Pekingu. 

Už několikrát jste dokázal, že jste velký bojovník a máte rád výzvy. Ještě platí, že chcete být prvním bělochem, který pokoří hranici třinácti vteřin?

Je pravda, že k výkonu pod třináct vteřin má asi nejblíže Rus Shubenkov. Ale samozřejmě si rád tuto výzvu nechám v hlavě a budu dělat všechno proto, abych se k tomuto snu co nejvíce přiblížil, nebo překonal.