1. Vyznání

Mým dětským snem bylo stát se princem Bajajou, který dokázal zachraňovat svět, aniž by u toho musel plýtvat slovy. V letošním roce, nehledě na komplikace, se mi daří žít tento sen naplno. Jsem velmi šťastný a vděčný, že jsem dokázal svůj život naplnit tím, co mi v minulosti tolik chybělo. Je překrásné cítit, že má můj život smysl a konkrétní cíl – přetvářet svět kolem sebe a být inspirací pro druhé. 

 2. Účast na závodech

Nejnáročnějším závodem mé letošní sezony, především vinou počasí, byl Ironman v JAR, kde jsem se umístil 139. Velkým překvapením pro mě naopak bylo krásné 29. místo na Moraviaman, kde jsem si na trati 3,8 km plavání, 180 km jízdy na kole a 42 km běhu vylepšil svůj osobní rekord časem 10h 33min. Čtrnáct dní na to jsem se dokázal v jednom z pěti závodů Českého poháru Xterra probojovat v tvrdé konkurenci do první desítky. V celkovém hodnocení poháru jsem se umístil na výborném třetím místě v kategorii Elite a 21. mezi všemi českými závodníky. Na závěr sezony přišla kvalifikace na MS v Xterra terénním triatlonu na Havaji, ale také zdravotní problémy, které mi nedovolily rvát se o umístění. I přes mé obrovské vytížení jsem letos naběhal více než 1 500 km, na kole našlapal bezmála 10 000 km a naplaval asi 50 km. Nastoupil jsem do řady závodů, krom zmíněných to byl také Krušnoman, Triatlon Hrádek, Triatlon Mimoň, Doksyman či Mácháčský pohodář.

3. V hlavní roli děti

Navzdory mé závodní vytíženosti mi zbylo ještě dost sil na to, co dává mému životu největší smysl – věnovat se dětem. Vážím si té dětské upřímnosti, která ve světě dospělých mnohdy chybí, a toho, že ve mně děti nacházejí vzor, chtějí bojovat tak jako já za své sny a touhy.  Moje myšlenka je prostá: nevzdávat se bez ohledu na to, co nás v životě potkává. A právě tato víra mne posouvá postupně kupředu, za dětmi jsem postupně najezdil více než 30 000 km a dále s nimi absolvoval přes 40 závodů, kempů a soustředění. Také jsem dětem rozdal na 180 kol značky Author, prohlédl si nespočet fotek a vzkazů, v nichž mi děti dávají najevo, jak  velkou  radost mají nejen z kol, ale i z celých závodů.

Nelze říci, která z uskutečněných akcí pro mne byla nejdůležitější, ale mou srdcovou záležitostí je již druhým rokem dětská triatlonová soutěž Albert Triatlon Tour. V rámci letošního ročníku proběhlo celkem 13 závodů, rozhodně tu ale nejde o nešťastné číslo, neboť závody měly velký ohlas a viditelně plní svůj účel. Ukazují totiž dětem správnou cestu, podporují je v naplňování jejich snů a přání, a nám dospělým připomínají, jak je pro nás důležité znovu se propojit se světem dětí a hýčkat si svou vlastní dětskou duši.

Kompletní zázemí pro každý z dětských závodů jsem mohl zajišťovat jen díky sponzorské spolupráci. Děti, tak měly možnost zapůjčit si kola a helmy, motivovaly je lákavé ceny a nechyběla ani tombola o kolo značky Author. Bylo to náročné, neboť téměř ihned poté, co jsem skončil s přípravou závodu pro děti, vrhal jsem se na trať svého vlastního závodu. Přesto se mi podařilo mimo jiné uskutečnit i třetí ročník Dětské atletické ligy. Jde o pět závodů pořádaných na Praze 17, kde jsem založil atletický oddíl dnes čítající 70 malých atletů. Vděčím Lindě Vančurové, jež se o oddíl skvěle stará, že mám více času na další aktivity pro děti.

Mnoho pozornosti jsem také věnoval besedám s dětmi, od prosince do února jsem objížděl dětské domovy a školy po celé republice. Besedy mám velmi rád, dovolují rozhovory z očí do očí a často při tom dochází k zajímavé interakci. Svěřuji se dětem se svým příběhem a ony mně. Vidím, jak jim září oči, protože dostaly důkaz, že sny se dají opravdu žít! S dětmi nekomunikuji pouze skrze své niterné zkušenosti a sport, s kamarádem Rosťou Novákem jsme jim prostřednictvím projektu LA PUTYKA – Inspirace dětem umožnili nahlédnout také do světa divadla a umění.

 4. Čest, radost a uznání

Co mě letos skutečně překvapilo, bylo ocenění od Mezinárodního olympijského výboru, které mi bylo v březnu uděleno. Vážím si toho, že si někdo všiml mé práce a odhodlání měnit svět kolem sebe pro druhé lidi, a také toho, že mne mezi sebe přijali lidé, kteří pro sport dokázali mnohem více než já. Velkou ctí a radostí zároveň pro mne také je, že mohu působit v představenstvu Českého klubu fair play. Chvíle, kdy se předčítá o krásných činech sportovců, jsou pro mne balzámem na duši. To je přesně ten svět, ve kterém je mi dobře a necítím se jen jako naivní blázen. Nedávno jsem dostal úžasný dopis od jedné dívky, svými slovy mi vyjádřila velké pochopení.  Moc jí za to děkuji a slibuji, že nepolevím. 

 5. Odvážná rozhodnutí a víra v sebe

Pro rok 2012 jsem si dal velký závazek a také udělal spoustu zásadních rozhodnutí, která ovlivnila můj osobní život. Rozhodl jsem se vzdát bytu, v němž jsem po léta vychovával své dva kluky, ve prospěch dobročinných aktivit. Byt jsem získal v roce 2001 díky Městské části Praha 17 a lidem, kteří důvěřovali mým záměrům. Kluci již ale odrostli a každý se vydal svou cestou, přičemž já sám jsem se během posledních sedmi let značně zadlužil, jelikož jsem do každého svého sportovně-podpůrného projektu investoval vlastní prostředky. Možná to zní jako velké bláznovství, ale pokud už jsem si jednou dokázal vybudovat zázemí z ničeho, vím, že to dokážu znovu. Nemluvím o tom proto, abych vzbudil lítost, má to být jen důkaz mého odhodlání a vůle měnit okolní svět a umět přijmout vše, co přichází. V tuto chvíli už pracuji na novém bytě v Kunraticích, krůček po krůčku si opět vytvářím svůj domov a časem doufám postavím domek, po kterém jsem vždy toužil.

 Věřím v sebe a v to, co dělám. Vím, že chceme-li v životě něco změnit k lepšímu a jít kupředu, musíme umět přijmout i těžká rozhodnutí, nežít jen v pohodlnosti dnešní doby a nesmířit se s tím, že se naše sny prostě rozplynou. Tušil jsem, že rok 2012 bude další těžkou zkouškou mě samotného, ale i přes překážky, které přišly, jsem se nevzdal a obdržel nazpět energii, kterou jsem věnoval druhým. Dopis od Alenky mi dokázal, že mé činy mohou mít podstatně větší sílu, než jsem si představoval. Ze srdce děkuji všem, kteří ve mně nepřestali věřit a vnímají mou lidskou podstatu, která se nežene za úspěchem…ale jde mi o to, abych zachránil sám sebe a děti, které si zaslouží náš čas.

 6. Velké díky

Jmenovitě bych chtěl moc poděkovat společnosti IFER, která mi v letošním roce poskytla zázemí; Radce Chmelíkové, která se starala o kola; Pavle Fabiánové za krásná trička a přípravu závodu před startem; Petře Režné za její trpělivost se živlem jako jsem já; a prostě všem, kteří mi v letošní sezoně pomohli s tím vším. Za podporu velice děkuji Nadačnímu fondu Albert, Českému olympijskému výboru, Českému klubu fair play, Triatlonové asociaci, Atletice Tábor, firmám Author, CS – Project a DKNV půjčovny a také časopisu Zámeček.

Váš Tomáš Slavata