Fond Sportovců – Nadace Táta Máma
Ve čtvrtek 19. srpna 2010 jsme společně s Petrem Machem, Eliškou a Markétou Roubalovou vyrazili směr Šumava do vísky Šukačka. Dvacet dětí z Dětského domova Písek už netrpělivě čekalo na náš příjezd a těšilo se na uspořádání triatlonového závodu se vším všudy. Přivezli jsme s sebou osm kol Author, triatlonové depo a startovní čísla, aby si děti vyzkoušely, jaké to je závodit v profesionálních podmínkách. Příjezd byl krásný, děti nás nadšeně vítaly už u brány a byly zvědavé, co všechno jsme přivezli a co budeme dělat. Z velké části byl celý program pro děti jedno nekonečné překvapení. Ubytovali jsme se a po táborovém ohni jsme se šli připravit na následující den, kdy nás čekal nejen výlet s dětmi, ale i plánování a příprava celé trasy závodu.
V pátek dopoledne jsme společně s dětmi seřizovali kola a chystali se na společnou projížďku na Šumavě. Děti se už těšily, jak předvedou, že jim to na kolech jde. Ale hlavně na to až porovnají své síly. Zvědavost dětí byla okouzlující a to ještě nevěděly, že je večer čeká promítání fotek a malá besídka. Cílem tohoto večera bylo, aby nás děti blíže poznaly a dozvěděly se zajímavé informace o terénním triatlonu.
Celý výlet po vrškách Šumavy a ujetých 26km měl skvělou atmosféru a děti se neustále smály i přesto, že šlapaly do velkých kopců. Stále byly nedočkavé a zvědavé, co velkého je čeká další den. Po večeři jsme usedli do společenské místnosti, kde byl připravený data-projektor. Děti se těšily na fotky a povídání o závodech na Hawai. Po zhruba dvou hodinách promítání jak fotek tak a filmu z XTERRA tour, po zodpovězených dotazech dětí a vychovatelů jsme zamířili na kutě, abychom měli dost sil.
V sobotu ráno jsme doladili poslední kola, Petr mezitím připravil startovní čísla a naplánoval přesnou trasu závodu. V půl jedenácté přijel Martin Černý, který se pro tento den stal hlavním fotografem, který se těšil, jak zachytí celou atmosféru závodu. Společně s dětmi jsme postavili závodní depo pro kola a doladili detaily závodu (občerstvení a cílový banner). Potom jsme vyrazili vyznačit celou trať. Tím, že nebyl poblíž žádný rybník, museli jsme nalézt alternativní plán na první plaveckou disciplínu. Po obědě a poledním klidu mezi dětmi stoupala nervozita a vnitřně se připravovaly na závod. Stále ještě netušily, co přesně je čeká.
Ve 14 hodin začal oficiální briefing, prezence a výklad celé trati. Děti bedlivě naslouchaly. Názorně jsme pak ukázali první disciplínu. Děti musely jako kachny urazit 200m v plavecké čepici a při tom je polévali vodou, aby tak správně jako závodníci, kteří právě vylezli z vody, dosedaly na kolo. Cyklistická část pro starší děti vedla do táhlého kopce s velkým sjezdem na pole, celková délka trati byla zhruba 4km. Pak následovala běžecká část, kde na děti čekala rovinatá trať na 1500m. Mladší kategorie měla celou trať zkrácenou na polovinu.
V 15 hodin se závodníci seřadily na startu, odstartovali jsme plaveckou část a „kachny“ mohly vyrazit. Závodníky podpořili jak vychovatele tak ostatní děti. V polovině trati se pak děti dočkaly pořádného polití. Markéta Roubalová jako předjezdec všech kategorií doprovázela děti po celé trati. Na běh se děti vždy vydaly s velkým nasazením a dokonce jeden z prcků se snažil snižovat svou váhu tím, že běžel bez bot. Jeho soupeř mu ty boty vzal a doběhl s nimi do cíle, při vyhlašování byl pak oceněn cenou fair play. Děti, které právě nezávodily, si to celou atmosféru náramně užívaly a vytrvale ostatním fandily. Vychovatelé plnili svůj přidělený úkol polévání naprosto perfektně a děti nasedaly na kolo mokré, jako při opravdovém triatlonu.
Závod byl krásný, i mladší děti s přehledem zvládly celou trať. V půl páté jsme vyhlásili nejlepší v každé kategorii a vítězové dostali medaile, poháry, Bidony Enervit , časopisy Muscle and Fitness a trička Xterra. Pokud to mohu hodnotit, pak byla atmosféra krásná a cítil jsem z dětí radost. To byl – přiznávám – cíl téhle akce. Po večeři jsme promítali fotky z celého závodu. Je pravda, že druhý den měly děti kvůli „plavecké části“ trochu problémy s chůzí, ale porvaly se s tím.
Rád bych poděkoval: Markétě Roubalové, Marku Peterkovi ( Xterra Děčín, Petru Machovi ( XTERRA), Martinu Černému ( Firma IFER). Firmě Author za kola, časopisu Muscle and Fitnes a hlavně všem vychovatelům, kteří nám pomohli.
Tomáš Slavata
Každá společně strávená chvíle, kterou dáme dětem,
jim pomůže lépe překonávat to, co je čeká.
